Proč kandidáti na některé portály vůbec nepíší
Když musí uchazeč zaplatit jen za to, aby se přihlásil, většina to vzdá. Výsledkem je méně životopisů a delší hledání pro firmy.
Recruiteři si občas stěžují, že na inzerát dostali pět přihlášek a z toho tři byly úplně mimo. Hledají chybu v textu nabídky, v názvu pozice nebo v platformě. Málokdy se zamyslí nad tím, co se děje ještě předtím, než kandidát vůbec klikne na tlačítko „Přihlásit se".
Kde se ztrácejí kandidáti, kteří by se hodili
Řada pracovních portálů vyžaduje po uchazečích registraci nebo předplatné, aby si vůbec mohli vytvořit profil nebo odeslat přihlášku. Logika za tím je pochopitelná: platforma potřebuje příjmy. Důsledek je ale předvídatelný. Část kandidátů, kteří by měli zájem a kvalifikaci, se v momentě platební brány otočí a odejde.
Nejde jen o lidi bez peněz. Jde o lidi, kteří momentálně práci nepotřebují nutně, ale zvažují změnu. Pasivní kandidáti, po kterých firmy prahnou, nemají důvod platit za něco, co ještě ani nevyzkoušeli. Takže zůstávají mimo systém.
Co to udělá s kvalitou přihlášek
Když je vstupní bariéra vysoká, dostávají se do databáze převážně lidé v aktivní nouzi, tedy ti, kteří práci hledají urgentně. To není nutně špatně, ale zužuje to záběr. Firma pak nedostává průřez trhem, ale jeho určitý výsek.
- Méně přihlášek celkem znamená menší šanci najít toho pravého.
- Chybí pasivní kandidáti, kteří by přešli za správné nabídky.
- Delší obsazování pozic zvyšuje náklady i zátěž pro stávající tým.
Výsledkem je paradox: firma platí za inzerát, ale dostane méně odpovědí, než by dostala na platformě, kde kandidáti nevynaložili nic.
Model, který dělá opak
FavoriteJobs staví na jiném přístupu. Uchazeči si zakládají profily a přihlašují se k pozicím bez poplatku. Není to chyba v nastavení, je to záměr.
Když zmizí platební brána, přijdou i lidé, kteří by jinak vůbec nezaložili účet. Profil si vytvoří tehdy, kdy mají čas a chuť, ne tehdy, kdy jsou v existenčním tlaku. A právě tihle lidé se pak v databázi objevují jako relevantní kandidáti, kteří reagují na konkrétní nabídku odpovídající jejich profilu.
Co to v praxi znamená pro firmu
- Každý inzerát oslovuje širší skupinu uchazečů, včetně těch, kteří aktivně nepátrají.
- Kandidáti přicházejí sami, protože systém jim doporučuje nabídky podle jejich profilu.
- Firma nekomunikuje do prázdna, ale s lidmi, kteří dali najevo, co hledají.
Kde firmy zbytečně utrácejí
Obvyklý postup vypadá takto: firma zadá inzerát, počká na přihlášky, prochází nevhodné životopisy a po třech týdnech inzerát opakuje. Celý cyklus něco stojí, a to jak finančně, tak časově.
Část těchto nákladů vzniká proto, že databáze kandidátů je chudší, než by mohla být. Kdyby do ní vstupovalo víc lidí bez třecích ploch, byl by výběr od začátku jiný. Recruiter by nestahoval přihlášky od zbývající pětice, ale vybíral z reálné skupiny uchazečů, kteří pozici chtějí a splňují základní požadavky.
Jde to i jinak
Bezplatný přístup pro kandidáty neznamená, že platforma nic nevydělá. Model funguje tak, že firmy platí za inzerci a prémiové nástroje, tedy za přístup k uchazečům, ne za to, aby uchazeči vůbec existovali v databázi.
Je to logika, kterou znají třeba srovnávací weby nebo některé e-mailové platformy: jednu stranu necháš vstoupit zdarma, protože její přítomnost vytváří hodnotu pro druhou stranu, která platit bude ráda. Čím víc relevantních uchazečů, tím větší cena pro firmy, které je hledají.
Pokud vás zajímá, jak to funguje konkrétně ve vašem oboru, na stránce s ceníkem najdete přehled toho, co FavoriteJobs firmám nabízí a za jakých podmínek.
Na přípravě textu se podílela umělá inteligence. Obsah prošel redakční kontrolou.