Bach, nebo soudobý skladatel? Dilema dirigenta i HR manažera

Chuhei Iwasaki sedí nad programem sezóny a počítá. Bach je licenčně volný, provedení ho nestojí nic navíc. Soudobý český skladatel přijde na tisíce eur za jediný večer. Přesto někdy Iwasaki sáhne po soudobém autorovi. Ne ze sentimentu, ale proto, že ví, co tím orchestr získá.

Tohle rozhodování by mělo být povědomé každému, kdo sestavuje tým. Máte kandidáta s prověřeným profilem, který přijde bez překvapení. A pak máte někoho, kdo myslí jinak, přichází s neotřelým přístupem a jehož přínosy nejsou hned vidět v tabulce. Koho vyberete?

Rozpočet mluví, ale nerozhoduje sám

Problém není v tom, že by HR manažeři nechtěli investovat do lidí s potenciálem. Problém je, že Excel vyžaduje čísla, která tam nejsou. Hodnota člověka, který firmu posune jinam, se ve chvíli náboru nedá snadno změřit. Takže spreadsheet skoro vždy favorizuje Bacha, tedy prověřeného kandidáta s jasnou historií a předvídatelnou cenou.

Jenže orchestr hrající jen Bacha se časem promění v muzeum. Publikum si váží tradice, ale přestane chodit, pokud nenachází nic, co by ho překvapilo. Totéž platí pro firmy, které rok co rok nabírají stejné profily ze stejných škol se stejnou praxí.

Co Plzeňská filharmonie udělala jinak

Filharmonie dostala zakázku na Expo v Ósace. Nebyla to rutinní sezónní akce, byl to výjezd na zcela nový trh. A právě taková spolupráce dokáže orchestr, ale i firmu, přestavit způsobem, který každodenní provoz neumožní.

V náboru to má přímý ekvivalent. Ptejte se ne jen „Kdo splňuje požadavky?", ale také „Která spolupráce by nás mohla dostat jinam?" Odpověď na druhou otázku málokdy najdete ve stejném talent poolu, ze kterého čerpáte vždy.

Tři otázky, které stojí za to položit před každým náborem

• Kde je v rozpočtu prostor na „soudobého autora"? Tedy na kandidáta, jehož přínos není okamžitý, ale strategický. Pokud takový prostor neexistuje, je to signál o nastavení celé organizace, ne jen o konkrétní pozici.
• Proč u nás vždy vyhrává Bach? Jistota je legitimní důvod, ale měl by být vědomý. Jiné je říct „nemůžeme si dovolit riziko" a jiné je prostě nikdy o alternativě nepřemýšlet.
• Která jedna spolupráce by mohla rozhýbat nábor podobně jako Expo rozhýbalo Plzeň? Může to být partnerství s neobvyklou školou, kandidát z jiného oboru nebo zkušenost ze zahraničí, kterou zatím váš tým nemá.

Cena za předvídatelnost

Prověřený profil za nižší cenu není špatná volba. Někdy je to přesně to pravé. Ale má svou skrytou cenu: firma zůstává tam, kde je. Pokud je to záměr, v pořádku. Pokud ne, pak platíte za iluzi stability.

Iwasaki to jako dirigent ví. Musí udržet orchestr finančně při životě, a zároveň ho nesmí nechat zakrnět v repertoáru, který publikum zná zpaměti. Tohle napětí nezmizí, dá se jen vědomě řídit.

Kdy sáhnout po soudobém autorovi

• Tým opakuje stejná řešení a nikdo to nepojmenuje jako problém.
• Poslední tři nábory skončily kandidátem s téměř identickým CV.
• Firma vstupuje na nový trh nebo chce změnit produkt, ale tým zůstává stejný.
• Nadřízení se shodnou, že „potřebujeme někoho jiného", ale nedokážou říct jiného v čem.

V takových chvílích nestačí hledat rychleji nebo na více místech. Je potřeba hledat jinak. Jiné platformy, jiná kritéria, jiná ochota akceptovat neúplný profil výměnou za silný potenciál.

Orchestr se nepromění v muzeum jedním špatným rozhodnutím. Promění se tím, že se správná rozhodnutí nepřijímají vůbec. Nábor funguje stejně.